OKO INSTAGRAMU

OKO INSTAGRAMU

Vševidoucí, mocné, vrtkavé a vybíravé. Jako štěstí, které tam můžete najít, ale i ztratit. Insta život.

Myslím, že tohle téma je zajímavé, aktuální a vlastně nikdy jsme o něm obšírněji nemluvili. Začnu na vysvětlenou. S Kubou máme práci ve firmě rozdělnou. Přestože všechna důležitá rozhodnutí děláme společně, podstata naší práce je diametrálně odlišná. Brácha je kreativec, já obchodník. A protože obchod je marketing a marketing je instagram, tento článek bude (o)de mě.

Instagram spravuji od začátku našeho podnikání. Pro zviditelnění je to nedocenitelná podpora. My jsme na začátku neměli nic. Nulové zázemí, mizivé kontakty, minimum informací a žádné peníze. Kvarteto zoufalství, fakt. V době sociálních sítí se ale lze prezentovat i bez financí a upřímně, tohle nám hodně hodně pomohlo.

Jsem přesně ten typ člověka, který je na mobilu pořád. V restauraci, doma, kontroluji ho ve fitku, sleduji místo televize, v práci je to ta moje práce. Nesjíždím ale denně stovky nových profilů. Mám několik oblíbených, na které se ráda podívám. I když říkám, že pořád něco nového „nešmíruji“, viděla jsem dost na to, abych se utvrdila v tom, že jdu tou správnou insta cestou.
Spousta profilů se vyladila do „dokonalosti“. Posty barevně a kompozičně sladěné, odspoda nahoru v té samé myšlenkové linii. Ladí k sobě.
Naše posty neladí. Náš (nejen) PONER život není stále a pevně daný, měníme se a to často. V roce máme několik sezón, každá přináší nové barvy, střihy, materiály. Ne najednou, ale postupně.

Nebojte se, taky jsem to zkoušela, také jsem chtěla ladit. Takže si najmete fotografa, pronajmete prostory, vyberete modelky, zaplatíte vizážistku a asistenta a můžete fotit. Fotíte intenzivně několik hodin v kuse. Oblékáte, svlékáte, doufáte, že jste na nějaký nový kousek v ateliéru nezapomněli. Fotky si pak hodiny a hodiny vybíráte (jsou jich od každého modelu nafocené desítky), několik vybraných posíláte na úpravu. Čekáte. Ne hodiny, ale dny, někdy týdny. Stojí to dvě věci. Čas a peníze. Peníze jsem za profesionální a perfektně odvedenou práci schopná dát a nelitovat. Čas, ale ne. Ten potřebuji věnovat jiným věcem. Třeba chodu ateliéru. Protože jak jsem zmínila na začátku, Kuba je kreativec a nemůžu po něm chtít, aby kontroloval emaily, faktury, hlídal, jestli je dost tašek nebo dochází ramínka.

To jsem ale trochu odbočila. Fotografie od profesionálního fotografa má každý návrhář, my také. Jen rozlišuju, kam je umístím a kde budu prezentovat. Navíc jsem zjistila, že asi tím, že nejsem modelka, fotím v drtivé většině případů v přirozeném prostředí našeho ateliéru, nějak lépe to vy, naši klienti i followeři vnímáte a berete. A to je to, o co v první i poslední řadě jde. Instagram je skvělý prostředek. Ne cíl. Proto si fotím po svém a náš instagram hraje barvami, momentkami a náladou.

Trochu jsem se rozepsala 🙂 Třeba to ale někomu z vás pomůže se rozhodnout jít do toho. Začít si plnit svůj sen. Sami za sebe, ne za ty, které sledujete nebo jste sledováni!

 

Nám se daří, proč by nemohlo vám!

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY